Sevilla FC - ofenzivní fáze 1/2

Vamos mi Sevilla | část třetí

Ofenzivní fáze 1/2

„Pan Banega je klíčovým hráčem Sevilly, bez problémů zvládne i tři žongly“

Sevilla hraje nejčastěji 2 rozestavení, 3-5-2 a 3-1-4-2. Obě rozestavení jsou variabilní a záleží tak na aktuální poloze křídelních obránců, kteří pokrývají celou lajnu, jak je budeme interpretovat. 

Největší rozdíl v těchto rozestaveních je ten, že v 3-5-2 hraje centrální pozici, nejblíže stoperům, Éver Banega a je tak nejvíce zodpovědný za rozehrávku, jakož i za odebírání míčů. Na druhou stranu, při 3-1-4-2, které se hraje téměř vždy, když hraje Roque Mesa, hraje tuto pozici tento španělský středopolař. Banega je pro Sevillu klíčový hráč a celá rozehrávka stojí na něm. Když se mu nedaří, má to Sevilla o poznání těžší. Dokáže řídit celou hru, sbíhá si pro míče a poté je distribuuje. Je neskutečně inteligentní, ví, kdy zrychlit hru, a kdy ji naopak zpomalit. Zahrává téměř všechny standartní situace, protože má výbornou kopací techniku. Dokáže zahrát dlouhý pas, jakož i krátký. V jejich odebírání patří ke špičce celé španělské ligy. 

Roque Mesa je defenzivnějším hráčem a k jeho přednostem patří hlavně vyhrávání soubojů. Nepokouší se o žádné riskantní přihrávky, nejčastěji předá míč nejbližšímu hráči, o tom také vypovídá jejich vysoká úspěšnost 92,9 %. Pokouší se v průměru o 1,7 dlouhých míčů za zápas, Banega o 5,9. Mesa má 0,4 klíčových přihrávek za zápas, Banega 2,1. Kupodivu je Banega lepší i v odebírání míče, za zápas 2,7, Mesa 0,8. Všechny tyto faktory ukazují, že je Banega pro mužstvo mnohem platnějším hráčem a pokud je kvůli Mesově přítomnosti posunut výš, hra Sevilly spíše trpí.

Nyní si tohle, ale i mnohem více, ukážeme na grafickém znázornění, a poté i na snímcích ze zápasů. 

Sevilla nastoupila proti Realu v rozestavení 3-5-2, ale jak můžeme vidět z průměrného postavení hráčů, bylo to spíše 3-4-1-2, ve kterém Pablo Sarabia tvořil spojku mezi zálohou a útokem. Sevilla měla v zápase držení míče pouze 40 %, což vystihuje snahu Sevilly hrávat v bloku a spoléhat na protiútoky. To se nejlépe daří proti týmů, které chtějí držet míč a hrát aktivně, což Real splňoval. Křídelní obránci Arana s Navasem skvěle roztahovali hřiště a dávali svým spoluhráčům možnost jim téměř kdykoli přihrát, neboť soupeř hrál spíše úzce a nechával je neobsazené. 

Další zajímavou věcí, kterou můžeme vyčíst, je malá četnost přihrávek mezi stopery. Toto je také další z hlavních rysů hry Sevilly. K přihrávkám mezi stopery dochází minimálně, nejvíce k nim dochází v zápasech se slabšími celky, které hrají více defenzivně a Sevilla tak musí více držet míč a snažit se překonat blok soupeře. 

Tomáš Vaclík, který patří mezi brankáře se slabší hrou nohama, rozehrává nejčastěji rychle na Banegu, který si sbíhá pro míč, nebo nahraje stoperovi, který míč ale co nejrychleji přihraje právě Banegovi, či nakopne dopředu. Další oblíbenou rozehrávkou je dlouhý odkop na Andrého Silvu, který se jej snaží prodloužit na druhého útočníka, nejčastěji Wissama Ben Yeddera. Sevilla se téměř nikdy nesnaží rozehrát na stopery a poté zakládat pomale hru odzadu. Naopak. Sevilla hraje v rychlém tempu a snaží se co nejrychleji dostat míč do vápna. Jak můžete vidět, Banega je středobodem, o kterého se celá hra opírá. 

Další ukázka je ze zápasu proti Alavésu. (Vzpomínáte na Alavés?) V tomto zápasu nastoupil Mesa a Banega byl tak odsunut ze svého oblíbeného středu více vlevo. I přesto si udržel pozici hlavního rozehrávače, avšak utrpěla tím pravá strana. Můžete si povšimnout, že nejvíce dotyků a přihrávek se odehrálo mezi hráči z levé strany. 

To je způsobeno třemi faktory:1) Banega na LCM, 2) zranění Navase i Vidala, kteří obvykle hrají na RWB, 3) Gabriel Mercado, který nastoupil na RWB, je primárně stoper, nikoli křídelní obránce, takže směrem dopředu není tak kvalitní. V průběhu zápasu Mercada vystřídal Quincy Promes, který je ofenzivní záložník, ale zaskočil na RWB. V porovnání s obrázkem ze zápasu s Realem si můžete všimnout, že chyběl Sarabia, který je za normálních okolností nejofenzivnějším ze záložníků a hraje nejvýše. Nyní chyběl a záloha tak byla od útoku odříznuta. Banega i Vázquez nejsou tak ofenzivní a Mesa hrál před stopery, takže Seville chyběl záložník, který by byl schopen hrát pod hroty a vázat na sebe obránce soupeře, o to to měla obrana Alavésu jednodušší. Nejčastější formou rozehrávky byl opět dlouhý výkop Vaclíka na Silvu. Nyní již ke konkrétním situacím.

1) Rozehrávka

Příklad z utkání proti Barceloně, která v tomto okamžiků nenapadá vysoko, čehož využil Banega a sběhl si pro míč. Vaclík rychle rozehrál a Banega má nyní více možností, jak rozehrát. Nejméně riskantní by bylo nahrát Gómezovi nebo Aranovi, u dalších přihrávek je velká šance, že by byly zachyceny hráči soupeře. Další možností je, že Banega vyveze míč, neboť má před sebou odkrytý velký prostor. 

Banega zvolil poslední možnost, s míčem se posunul vpřed a adresuje přihrávku Silvovi, který si výborně sběhl mezi řady.  Banega mohl zvolit opět jednodušší možnosti – přihrávky Carricovi nebo Aranovi, místo toho našel riskantním pasem Silvu, se kterým nikdo nevystoupil a on tak dostal šanci si míč zpracovat. Po zpracování míče se tak může ihned vydat Silva do útoku podporován čtveřicí spoluhráčů. Díky jedné vertikální přihrávce vyřadil Banega šest hráčů Barcelony, celou záložní řadu a útok, ze hry a během čtyř sekund se dostala Sevilla z vlastního vápna do skvěle rozjeté šance. 

Za 13 sekund se dostala Sevilla z vlastního vápna k vápnu Barcelony, která má za míčem pět hráčů, stejný počet má i Sevilla. Celá tato akce dokonale vykresluje herní styl Sevilly. Rychlá rozehrávka, vertikální přihrávky a snaha dostat se co nejrychleji a nejjednodušeji k bráně soupeře.

Situace ze druhého poločasu, Banega si sběhl pro přihrávku k Vaclíkovi, míč vyvezl a následně jej opět riskantní vertikální přihrávkou přihrál, tentokráte Vázquezovi, který si zaběhl za záložníky Barcelony. Jedna přihrávka a stejný výsledek – šest vyřazených hráčů. 

Ukázka toho, že i stopeři Sevilly jsou dobří na míči – Carrico má vedle sebe volného Mercada, kterému by mohl adresovat přihrávku, ale on místo toho volí kolmou přihrávku na Vázqueze, kterou urychlí kombinaci svého týmu, který náhle zrychlí tempo a vydává se směrem k bráně soupeře.

2) Role Tomáše Vaclíka při rozehrávce

Nejčastější užívané rozehrávky od Tomáše Vaclíka jsou dvě:

I) rychlá rozehrávka na krátko na Banegu

Sevilla i při rozehrávce plní své základní návyky. Rychlé tempo; nejjednodušší řešení; snaha co nejrychleji překonat obranné řady soupeře. Proto Vaclík téměř nerozehrává na stopery, ale buď na záložníky(nejčastěji Banega), kteří s míčem ihned driblují dopředu, nebo přímo na útočníky. Výše záběr ze zápasu s Alavésem, níže s Realem Madrid.

II) Dlouhý nákop na hrot, nejčastěji na Silvu

Banega je pokryt, i přesto má ale český brankář možnosti pro rozehrávku na krátko. Nabízí se možnost dát míč stoperům, či nalevo na Aranu. Vaclík ale volí dlouhý nákop na Silvu, který se snaží míč zpracovat či prodloužit na Ben Yeddera. Silva je v soubojích často úspěšný a Sevilla pak může zakládat útok z poloviny hřiště. 

Nejčastější varianta odkopů - v úvodní fázi je Silva výše než Ben Yedder, ale když se míč dostane do vzduchu, Silva se stahuje níž a Ben Yedder zabíhá za něj.

3) Éver Banega

Nyní si ukážeme nepostradatelnost tohoto argentinského hráče pro hru andaluského týmu.

Záběr je ze zápasu proti Valladolidu, kdy nastoupil i Mesa a Sevilla hrála 3-1-4-2. U míče je Gómez, který má na výběr více možností, dva stopeři jsou volní, taktéž i Banega, který si odbíhá od bránících hráčů, čehož ale Gómez využívá a vydává se do mezery ve středu hřiště vytvořenou výborným pohybem Banegovým. 

Opět téměř identická situace. Gómez u míče, ve středu hřiště pouze jeden hráč sevillských, který obklopen hráči soupeře. Ve vysunutější pozici je pak Sarabia. Mesa je schován za hráčem, nabízí se možnost nahrát doleva na Escudera, dozadu na Carrica, či Kjaera, který je mimo záběr. Další možností je potom křižný pas na Vidala. Díky aktivitě a chytrosti Banegy, který s sebou odtáhne dva hráče, se ale naskytne další možnost a to přihrávka, jak jinak než vertikální, na Silvu.

Nyní vidíme výsledek. Banega vytvořil prostor pro přihrávku, Silva si pro ni sběhl. Opět se pomocí jedné přihrávky překonala celá záložní řada soupeře. Za zmínku také stojí, že když má míč krajní stoper na levé straně (ve většině zápasů Gómez), levý křídelní obránce je zataženější a dostupný pro krátkou přihrávku, naopak křídelní obránce na opačné straně je vysunutý na křídle a nabízí možnost pro dlouhý křižný pas.

Dalším příkladem jeho výborné hry bez míče je dirigování spoluhráčů. Na tomto konkrétním příkladu ukazuje, kam má Carrico rozehrát. Tento jev je k vidění téměř vždy při rozehrávce, pokud není on sám u míče.

Za zmínku také stojí jeho neustálá snaha být k dispozici pro přihrávku. Výše ho vidíte u míče, oba křídelní obránci jsou vysunutí, k přihrávce se nabízí stopeři. Mimo záběr je další stoper Gómez. Útočníci jsou velice blízko u sebe, Sarabia je nejvýše ze záložníků a drží se středu hřiště.

Když se přeneseme do záběru o 7 sekund později, můžeme vidět, jak se situace změnila. Míč se pomocí stoperů přesouvá na pravou stranu, Banega s Vázquezem si prohodili místa a Argentinec se španělským pasem je nyní vpravo a nabízí se potenciální přihrávce. Argentinec s italským pasem se drží levé strany. Carrico směřuje míč na Navase, který se stáhl pro přihrávku níže, a na jeho místo na křídle se přesunul Sarabia.

Výše můžeme vidět opět výměnu pozic v záloze, Vázquez kombinuje s Mesou, Banega se nezapojuje.

Míč se dostal na levou stranu hřiště a Vázquez nabíhá k přihrávce, naopak Banega se přesunul na pravou stranu. V tomto zápase nehrál zraněný Navas a jeho náhrada Mercado není tak ofenzivní, můžete vidět, že zůstává na půlce hřiště. Kdyby byl na hřišti Navas, byl by mnohem výše a Gómez by tak měl možnost zahrát dlouhý křižný pas a přenést hru.

Druhá část mapující útočnou fázi bude k dispozici v následujících dnech.