Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Šílený génius

„Momenty v životě, které mě posunuly dále, měly co dočinění se selháním. Úspěch nás klame, uvolňuje. Selhání je opak. To nás formuje. To nás přivádí blíže k našim přesvědčením.“ Marcelo Bielsa Začátky http://www.ar13.cl/magazine/revisa-las-fotos-de-marcelo-bielsa-cuando-joven Marcelo Bielsa se narodil 21. 7. 1955 v argentinském městě Rosario. Jeho otec byl právník, matka učitelka, po které zdědil svoji neuvěřitelnou pracovitost. Marcelův bratr je argentinský politik, jeden čas byl dokonce ministrem zahraničních věcí, sestra je architektka. Jeho dědeček sepsal část argentinské legislativy a vlastnil prý přes 30 000 knih a traduje se,  že když byl Marcelo malý, četl jednu knihu denně. Otec byl fanouškem Rosario Central, Marcelo se stal fanouškem největšího rivala – Newell´s Old Boys.  Když bylo Marcelovi 15, rozhodl se opustit domov a nastěhovat se do klubové ubytovny Newell´s. O dva dny později byl odsud vyhozen – odmítl nechat svůj motocykl před ubytovnou.

Inverted wing-back | Analýza Manchesteru City

GettyImages
Inverted wing-back je role, která nemá svůj přesný český ekvivalent, proto nadpis, i její další používání v tomhle článku, ponechávám v angličtině. Jednoduše řečeno: hráč, který se dá nazvat inverted wing-back, je křídelní obránce, jež se za určitých okolností a z různých důvodů stahuje do středu hřiště, kde se chová jako střední záložník. Potřebuje být dostatečně technicky zdatný, mít vysokou herní inteligenci a dobrou poziční hru. Jako ideální příklad jsem si vybral Oleksandra Zinchenka z Manchesteru City, částečně se zmíním i o Kyleu Walkerovi. Výběr není náhodný, City vede druhý největší trenérský génius současnosti - Pep Guardiola.

Kdy se krajní bek chová jako inverted-wing back?

1) Míč se nachází na druhé straně hřiště než se pohybuje on. Například: Míč je vpravo, pravý obránce se chová jako klasický bek, levý obránce se stahuje doprostřed a působí jako inverted wing-back. Šířku hřiště na slabší straně (strana, kde není míč) dělá křídlo, na které se často míč po přenesení hry směřuje, neboť bývá neobsazeno.

2) Při rozehrávce

Proč?

1) Umožní středním záložníkům, aby se vysunuli výš a vyvíjeli tlak na soupeře, zatímco on jejich funkci převezme. Díky tomu má tým převahu v útočné fázi a zároveň je zajištěn střed pole před potenciálními protiútoky.

2) Vznikne početní převaha, čehož tým využije v kombinaci, kdy snáze dochází k přečíslení. Moderní fotbal není o hře na velkém hřišti, ale o vytváření mini duelů, při kterých se tým snaží zajistit převahu a zvítězit v nich, díky čemuž se dostane k ohrožení branky soupeře.

1) Rozehrávka



Manchester City drží míč rozestaven ve formaci 2-3-5. Krajní obránci se posunuli doprostřed hřiště, čímž umožnili středním záložníkům, LCM a RCM, aby se posunuli výše. Útočník, ST, na sebe váže oba stopery, zatímco je LCM David Silva obsazen pravým bekem Liverpoolu, vzniká tak prostor pro Sterlinga na křídle. K tomu se může přes LB Zinchenka dostat přihrávka a překonat záložní řada Liverpoolu, který má všech 11 hráčů za míčem.



Walker přenáší hru na Zinchenka, který je uprostřed hřiště osamocen. Do křídla mu navíc nabíhá David Silva, ke kterému přiběhne pravý bek Brightonu, čímž ale ponechá oba stopery v situaci 2 na 2. Stejná situace nastane i na pravé straně, kde je křídlo a střední záložník. Manchester City tak díky vysoce postaveným krajním obráncům získává kvalitativní převahu po celém hřišti a dokáže roztrhat soupeřovu obrannou hradbu.


Podobná situace, tentokráte na polovině soupeře. Čtyři hráči poblíž Walkera, který hru přenáší na Zinchenka, jenž se v tomto momentě chová jako střední záložník a může se dostat s míčem dopředu, kde nalezne své spoluhráče ve výhodném postavení.

2) Zinchenko vs Tottenham

Oleksandr Zinchenko, původním povoláním záložník, se na levém kraji obrany hodil Pepu Guardiolovi v zápase s Tottenhamem více než obvykle. Londýnský klub si byl vědom toho, že rozehrávku má na starost Rodrigo, a tak se jej rozhodl osobně bránit Erikem Lamelou. Jeden problém Spurs vyřešili, ale nebyl by to Pep, aby se nerozhodl to využít ve svůj prospěch. Jak?


Tím, že se Lamela stahoval do středu k Rodrigovi, nechával prostor Zinchenkovi, přes kterého City rozehrávali. Opět můžeme vidět útočnou pětici. Křídla tvoří šířku hřiště, krajní obránci soupeře si hlídají vysoko vysunuté střední záložníky, Agüero se pohybuje u stoperů.


Ukrajinský fotbalista tak převzal Rodrigovu roli a rozdával míče, na tomto obrázku do křídla na nabíhajícího Sterlinga.


Téměř identická akce - Lamela u Rodriga, Zinchenko přijímá přihrávku od Otamendiho.


Adresuje pas do křídla Sterlingovi.


Svým pohybem doprostřed může být Zinchenko užitečný i bez toho, aby se dotkl míče. V této situaci, maje povědomí o protihráči za zády a volném Sterlingovi na křídle, odtahuje  svým pohybem Eriksena.


Vytváří tak prostor pro přihrávku na Sterlinga. Ten se pak ocitá ve výhodné situaci 2v1, když ho podporuje LCM Gündogan, kterého brání pravý obránce Spurs.

 3) Rozehrávka a Walker

Kyle Walker je klasický krajní obránce, který není natolik technicky zdatný jako jeho ukrajinský kolega, proto se k rozehrávce dostává jenom velice zřídka. Více se zatahuje mezi stopery, čehož využívá i trenér anglické reprezentace Gareth Southgate, který ho při hře na 3 střední obránce často staví na pravého stopera.


Walker vidí mezeru mezi stoperem a levým bekem a míří do ní svoji přihrávku.


Mahrez efektně i efektivně přihrávku přijímá a předává nabíhajícímu de Bruynemu.


De Bruyne následně přihrává do vápna, kde se nachází 4 neobsazení hráči City. Během 5 sekund se dostal celek z Manchesteru do velké šance, která začala u Walkera.

4) Přepínání

Dalším důvodem, proč Guardiola po obráncích chce, aby hráli v této roli, je to, že se snáze zamezí protiútokům soupeře po ztrátě míče. Kvůli vysoce postaveným středním záložníkům by zela uprostřed hřiště mezera, kterou však krajní beci zaplňují, mohou snáze získat míč a zastavit protiútok. Zároveň díky tomu může jednodušeji a rychleji nový útok i započít.


Záložníci City jsou vysunuti, uprostřed je Rodrigo v početní nevýhodě, Walker se k němu stahuje.


City ztrácí míč, Walker se přibližuje k soupeři ještě více, aby mohl zamezit případné přihrávce.


Díky své rychlosti se před hráče Brightonu dostane, jenže šance stejně přichází vniveč.


V této situaci je míč na pravém křídle, Walker se může nabízet pro přihrávku od spoluhráče, navíc drží prostor, aby mohl zastavit případný protiútok a získat odražený míč. Tuhle roli v tomto momentě plní na druhé straně i Zinchenko, který by se zároveň mohl dostat i k případnému odraženému míči a ohrozit branku, nebo alespoň zastavit akci soupeře.


5) Z kraje doprostřed a vice versa

Nachází-li se míč na jeho straně, působí většinou jako typický krajní obránce. Nabíhá do křídla, přečísluje soupeře, dostává se k centrům. Změna ale přichází v okamžiku, kdy se míč pohybuje na straně druhé. To se pak krajní bek začne chovat jako inverted wing-back a stahuje se do středu, aby zde plnil roli středního záložníka. 


Míč na pravé straně, Zinchenko uprostřed.


Hra se přesune vlevo, stejně tak se přesune i Zinchenko a ihned aktivně nabíhá do křídla.


Na této situaci můžeme vidět, že míč má Fernandinho vpravo. Zinchenko ukazuje Sterlingovi, že jde doprostřed a nyní je hráč soupeře s číslem 22 jeho.


Tak se také děje. Zinchenko operuje uprostřed, Sterlinga brání soupeř s dvaadvacítku na dresu. V obraně Brightonu vznikla mezera mezi pravým stoperem a bekem, za kterého si může naběhnout Sterling a do mezery David Silva.


Celek z Manchesteru ale volí jiné řešení. Nyní dochází, díky Zinchenkově přítomnosti, k situaci 3v3. Navíc na sebe Agüero a de Bruyne na druhé straně váží soupeře.


Sterlingovi nabíhá Zinchenko do křídla a David Silva na přihrávku na roh vápna.


Španělský záložník odtahuje svým pohybem obránce Brightonu, Sterling si toho všímá a uhání směrem k brance.

6) Walkerovy náběhy

Že plní v určité fázi zápasu krajní bek roli, o které je tento článek, neznamená, že má zakázáno se chovat jako klasický krajní obránce a podporovat útok náběhy po křídle. To platí hlavně pro Kylea Walkera, který patří mezi extrémně rychlé obránce a španělský stratég toho využívá.


Zinchenko přenáší hru, Walker cítí příležitost a sprintuje dopředu.


Díky své výbušnosti se dostává před obránce, centruje do vápna, kde si na přední tyči míč nachází Jesus a posílá City do vedení.


Akce ze stejného zápasu - tentokráte Walker dostává míč již na polovině hřiště a potáhne ho o desítky metrů až před vápno soupeře. Zajímavá je i reakce obránce West Hamu (v šedém kruhu), který vidí, že se na něj řítí 2 soupeři.


Walker následně míč přihrává nabíhajícímu Mahrezovi.


Situace z utkání proti "jeho" Tottenhamu. City jsou v početní převaze, Rose je vylákán do kraje hřiště a do mezery mezi ním a levým stoperem zabíhá Walker.


Ten opět nad obráncem trimfuje a dostává se před něj.

7) Přečíslení v meziprostoru

Další z výhod této role. Krajní bek, střední záložník a křídlo hrají v trojúhelníku a vzniká kvalitativní i numerická převaha. Pro soupeře je velice obtížné tyto situace bránit a City z nich často skórují. O problematice meziprostoru, anglicky half-space, německy Halbraum, vydám brzy samostatný článek, proto zde jen stručně.


Typická situace. Přihrávka od Walkera na křídlo, které následně míč adresuje de Bruynemu, jež centruje před bránu.



Závěr: Role inverted wing-back není Guardiolovým výmyslem, širší fotbalové veřejnosti ji představil již Marcelo Bielsa, když vedl reprezentaci Chile. Následně ji využíval i v Athleticu Bilbao (Bielsa trénoval Bilbao v době, kdy byl Guardiola koučem Barcelony) ji hrál nejčastěji Andoni Iraola a Óscar de Marcos, a v Marseille  Benjamin Mendy a Brice Dja Djédjé. Není proto náhodou, že si Mendyho Guardiola vybral do svého týmu. Španělský génius s ní velice dobře experimentuje a především Zinchenkovi, jež dříve působil v záloze a na kraj obrany se zatáhl až v City, velice svědčí. Katalánský patriot dodržuje ve svém herním systému několik fundamentálních věcí, ale zároveň i přizpůsobuje hru svým hráčům. Proto pod ním hrála jinak Barcelona, Bayern i Manchester City. Každý tým měl totiž jiné typy hráčů, který Guardiola svůj systém přizpůsobil. Stejně tak nemá problém měnit určité systémové věci zápas od zápasu a vylepšovat tak hru svého týmu a fotbal jako celek. U Guardioly, držícího se principu Juego de posición, koneckonců nejde o to, jakou kdo hraje pozici, ale jaké zóny okupuje. Každý hráč má úkoly a zodpovědnost za určité prostory v závislosti na pohybu míče.  Budoucnost ukáže, jestli bude tato role využívána více.

Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky